Jak je možné, že necítíme pohyb Země

Pokud byste se zeptali nÄ›jakého ÄlovÄ›ka, který o dané problematice nic neví, odpovÄ›dÄ›l by vám, že ZemÄ› je stacionární. Koneckonců, domy ani kopce se nehýbou, vÅ¡e zůstává v klidu. Je proto až neintuitivní, že se ZemÄ› ve skuteÄnosti otáÄí velkou rychlostí a zároveň také obíhá okolo Slunce. Pokud by to byla pravda, mÄ›li bychom pÅ™eci cítit nÄ›jaký pohyb, ne?

 

 

Ne tak nezbytnÄ›. AÄkoliv se to nezdá, ZemÄ› je uzavÅ™ený systém. A jako v takovém je zde pohyb relativní. Navíc i zde platí zákon o zachování pohybu, který znamená, že v podstatÄ› necítíme pohyb jako takový, nýbrž akceleraci a deceleraci, tedy zrychlování a zpomalování. A aÄkoliv se rychlost pohybu ZemÄ› mÄ›ní, je to tak pomalý proces, že jej ani nepostÅ™ehneme.

 

VyzkouÅ¡et si to můžeme koneckonců sami. Když sedíme například v letadle, které letí konstantní rychlostí, žádný pohyb necítíme, i když víme, že letíme skuteÄnÄ› rychle. Ano, poznáme, když zpomaluje, zrychluje nebo mÄ›ní výšku – síla nás pak tlaÄí do sedadel. AvÅ¡ak jakmile dosáhneme letové úrovnÄ›, pak se nám může zdát, že se ve skuteÄnosti nehýbeme.

 

 

Stejné je to i s pÅ™edmÄ›ty. Pokud bÄ›hem letu postavíme na poliÄku například kelímek s vodou, pak se nerozlije ani neodletí dozadu. Navíc z naÅ¡eho pohledu zůstává v klidu – je vůÄi nám ve stále stejné pozici. StejnÄ› to funguje i s naší planetou.

 

Můžeme se samozÅ™ejmÄ› ptát, proÄ necítíme vítr, který by nutnÄ› musel být velmi silný. OdpovÄ›Ä je ta, že naÅ¡e atmosféra se otáÄí také, díky gravitaÄním silám. Vítr pak vzniká nikoliv pohybem naší planety, nýbrž ohříváním a ochlazováním vzduchu, a tedy i vznikem oblastí vyššího a nižšího tlaku.

 

Také je nutné si uvÄ›domit, že například rotace kolem své osy je jedna otáÄka za den – to je dvakrát pomaleji než hodinová ruÄiÄka. Nejedná se tedy o žádnou závratnou rychlost, jak by se mohlo zdát. Není tedy důvod, abychom nÄ›jaký pohyb cítili.